Aktuality

Vánoční koncert v Horní Branné

Vánoční koncert kapely Petach ze Špindlerova Mlýna zpola zaplnil ve čtvrtek 5. ledna hornobranský kostel sv. Mikuláše. Na příchozí posluchače čekaly vánoční koledy, písně i gospely ve vícehlasém podání, za doprovodu kytary, basy, flétny či rytmických nástrojů. Mezi interprety a posluchači se vytvořila příjemná atmosféra. Doufáme, že všechny provázela i na cestě domů, přes značnou nepřízeň počasí.

Výtěžek ze vstupného, který činil 3.560,- korun, byl dle oznámení odeslán dnes na sbírkový účet Arcidiecézní charity Olomouc. Skrze sbírku Teplo a světlo pro Ukrajinu podpoří nákup generátorů elektřiny a plynových kamen pro potřebné. Všem dárcům upřímně děkujeme!

 

kapela Petach při koncertě kapela Petach výtěžek z koncertu

Vánoční koncert

Srdečně zveme na Vánoční posváteční koncert kapely Petach, který se uskuteční ve čtvrtek 5. ledna od 17 hodin v kostele sv. Mikuláše v Horní Branné.

Plakátek najdete zde.

Členská schůze

Členská schůze Fontes tres se bude konat ve čtvrtek 9. září od 16 hodin na faře v Horní Branné. Podorobnosti obdrží členové poštou.

Výzva ke spolupráci

Máte touhu pomáhat druhým a zanechat svět o trochu lepší? Neobrala Vás doba pandemie o  víru, naději a dobrou vůli? Je Vám blízké radostné křesťanství? Pak možná hledáme právě Vás - zvažte tuto výzvu ke spolupráci s naším spolkem.

Jedna etapa naší spolkové činnosti se pomalu chýlí ke konci. Svázáni  pracovním i rodinným vytížením a v posledním roce i omezeními, která neumožňují a nejspíš ještě delší dobu neumožní běžnou spolkovou činnost, nejsme schopni oživit hornobranskou faru a provádět její potřebné opravy. 

Každá doba a sitace má ale své výzvy a je na nás, jak na ně odpovíme. Konec jednoho z poslání spolku může být novým impulsem a šancí pro další potřebnou činnost. Právě proto Vás vyzýváme ke spolupráci. Máte-li chuť se zapojit:

  • do podpory mezigeneračních aktivit (mladí pro seniory či rodiny, senioři pro mladé...) a promýšlení, jak vůbec toto s hrstkou sil uskutečňovat v pandemii a době postpandemické;
  • do praktických výzev či drobných projektů pro konkrétní dobu (jejichž příkladem může být loňská výzva k podpoře křesťanských médií, meze se tím ale nekladou);
  • do další pomoci lidem/krajině/tradici Krkonoš a Podkrkonoší

ozvěte se nám na e-mail spoluprace(na)zc]tod[sert-setnof

co potřebujete?

Odvahu

  • stát se členy nebo spolupracovníky spolku

Ochotu

  • věnovat něco svého času, úsilí a peněz některé činnosti
  • alespoň dvakrát do roka se osobně setkat na Jilemnicku

Otevřenost

  • k modlitbě za zdar činnosti a k "vanutí Ducha svatého"
  • k omezením a nedokonalostem členů spolku

 

S poděkováním
M. Hrdlička, předseda

 

"Časy jsou zlé - to říkají lidé. Ale my jsme naše časy. Žijme dobře a naše časy budou dobré." (sv. Augustin)

 

Spuštíme výzvu pro podporu médií

Dnešním dnem spouštíme na veřejnost výzvu k pravidelné podpoře křesťanských audiovizuálních médií. Období karantény koronaviru ukázalo, jak jsou tato média důležitá, a tak vyzýváme všechny, kteří mají dobrou vůli a zatím nepatří k pravidelným dárcům a přispěvatelům na jejich provoz k pdavidelné, byť minimální, podpoře.

Přidejte se k nám! Bližší informace jsou na našich stránkách v sekci Podpora médií.

Papež František k současné situaci

Počátkem dubna poskytl papež František rozhovor pro anglickojazyčné týdeníky, ve kterém se velmi otevřeně a jasně vyjadřuje k současné situaci ve světě - zmítanému koronavirovou pandemií. Rozhovor pak přetiskla i některá španělská a italská média pod titulkem "papež ve vyhnanství". Český překlad většiny rozhovoru vysílalo Rádio Vatikán na Bílou sobotu a my z ně vybíráme alespoň některé důležité myšlenky - k lepšímu pochopení a osobním postojům v naší situaci. Mezititulky  a zvýraznění jsou redakční.

Jak papež a římská kurie prožívá současná karanténí opatření

Římská kurie se nadále snaží pracovat a normálně žít. Zorganizovala se ve směnném provozu, aby se na pracovišti nevyskytovalo příliš mnoho lidí najednou. Je to dobře promyšleno a dodržujeme tak opatření stanovená zdravotními úřady… Všichni se věnují práci a nikdo nezahálí.

Věci příští už začaly a projevují se tragicky, bolestně. Proto by se vyplatilo, pokud bychom se jimi zabývali již od nynějška. Prožívám tento moment ve veliké nejistotě, vyžaduje značnou vynalézavost a tvořivost.

Politika a vládní opatření na nynější krizi

Některé vlády přijaly vzorová opatření s jasně definovanými prioritami na ochranu obyvatelstva. Ke své libosti či nelibosti si však uvědomujeme, že veškeré uvažování se uspořádalo v závislosti na hospodářství.

Řeklo by se, že ve světě financí je normální něco obětovat, pěstovat politiku „skartační kultury“ od hlavy k patě. Mám na mysli kupříkladu prenatální výběr. Dnes jen stěží potkáte na ulici lidi s Downovým syndromem. Když je totiž v prenatálních testech odhalí, pošlou je nazpět „odesílateli“. Je to kultura prosazující eutanázii legalizovanou či skrytou, při které se starému člověku podávají léčiva jen do určité míry. … Pavel VI varoval před touto vlnou neomalthusiánství, které se dnes uskutečňuje při výběru lidí v závislosti na jejich produktivnosti a užitečnosti, při kultuře odpisu.

Z bezdomovců budou i nadále bezdomovci. Před nedávnou dobou jsem viděl fotografii z Las Vegas, kde vytvořili na jednom parkovišti karanténu pro jednoho bezdomovce i když hotely byly prázdné. Bezdomovec přece nemůže jít do hotelu. To je skartační teorie v praxi.

Může vést dopad krize k polidštění společnosti?

Španělské přísloví praví: „Bůh odpouští stále, lidé někdy, příroda nikdy". Nepoučili jsme se z předchozích katastrof. Kdo dnes ještě mluví o požárech v Austrálii a o tom, že před půldruhým rokem jedna loď projela přes severní pól, protože tam roztál ledovec, kdo mluví o záplavách? … Rád bych upozornil na naši selektivní paměť. Poněkud mne škokovaly oslavy 70. výročí vylodění v Normandii. Sešly se tam špičkové osobnosti z mezinárodní politiky a kultury a slavily. Jistě, je pravda, že to byl začátek konce jedné diktatury. Ale nikdo si nevzpomněl na těch deset tisíc mladých mužů, kteří padli na té pláži. … Stejně tak na vojenském hřbitovu v Anziu jsem na dušičky přemýšlel o všech severoamerických vojácích, kteří tam jsou pochováni. Každý z nich měl rodinu a na místě každého z nich jsem mohl být já.

Když dnes v Evropě zaslechneme populistické projevy a dochází k politickým rozhodnutím selektivního druhu, není obtížné vzpomenout na Hitlerova vystoupení v roce 1933, s více či méně stejným obsahem, který najdeme u některých dnešních politiků. … Nastal čas, abychom znovu nabyli paměti. Jako lidstvo neprožíváme první epidemii, avšak z těch minulých se stala pouhá vyprávění. Měly bychom se upomenout na své kořeny, na tradici, která je nositelkou paměti.

Poselství pro letošní Velikonoce, zvláště pro osamocené staré lidi, mladé doma a chudé

Hovoříte o osamělých seniorech. Kolik starých lidí má děti, které je nepřijdou navštívit ani v normálních časech? Vzpomínám si, jak jsem se při návštěvách seniorských domovů ptával na rodinu. „Ale ano, daří se jí dobře.“ Chodí sem za Vámi?“ „Jistě, pořád sem chodí.“ Pak mi ošetřovatelka řekla, že od poslední návštěvy uběhlo půl roku. Samota a opuštěnost. Navzdory tomu jsou staří lidé našimi kořeny a mají s mladými mluvit. Toto napětí mezi stářím a mládím by se vždy mělo řešit setkáváním. Mladý člověk je totiž olistěný výhonek, avšak potřebuje kořeny, aby mohl nést ovoce. A těmi kořeny jsou starci.

Starým lidem bych dnes chtěl říci: Vím, že vnímáte blízkost smrti a máte strach. Ale stočte zrak na druhou stranu. Připomeňte si své vnuky a nepřestávejte snít. Bůh po Vás žádá, abyste snili.

Co říci mladým? Mějte odvahu hledět do větší dálky a prorokujte. Ať Vaše proroctví souzní se stařeckými sny.

Vysílání české sekce rádia Vatikán s rozhovorem naleznete zde: https://www.vaticannews.va/cs/podcast/vatican-news-zpravodajsky-porad/2020/04/cesky-porad-11-04-2020.html

Poselství k postní době

Pro duchovní přípravu na Velikonoce -  největší křesťanské svátky - vydává římský biskup svůj list - poselství k postní době. Nejinak je tomu i v roce letošním. Papežovo poselství k prožití postní doby je vždy psáno s předstihem, o to aktuálněji však zní v dnešní době epidemie koronaviru myšlenky a výzvy z tohoto poselství.

Papež František se na nás v ústředním motivu poselství obrací slovy z apoštolské exhortace Christus vivit: „Pohleď na rozepjaté paže ukřižovaného Krista a dovol, ať tě stále znovu zachraňuje. A když přijdeš vyznat své hříchy, pevně věř v jeho milosrdenství, které tě osvobozuje od viny. Kontempluj jeho krev prolitou s tak velikou láskou a nech se jí očistit. Tak budeš moci být vždy jako znovuzrozený.“

"Kdo věří v toto poselství, ten odmítá lež, podle které jsme si darovali život sami, zatímco se ve skutečnosti rodí z Otcovy lásky, z jeho rozhodnutí darovat život v hojnosti. Pokud však budeme naslouchat svůdnému hlasu „otce lži“, riskujeme, že se propadneme do propasti, kde nic nemá smysl, že zakusíme peklo už tady na zemi, jak to bohužel dosvědčují mnohé dramatické prožitky jednotlivců i společnosti."

Všechny naše modlitby za odvrácení epidemie mohou být vedeny těmito slovy: "Křesťan se modlí s vědomím, že je nezaslouženě milován. Modlitba může mít různou formu, ale skutečný smysl má v Božích očích ta, která prolomí tvrdost našeho srdce, aby ho stále intenzivněji obracela k Bohu a k jeho vůli."  "Nenechme tedy uplynout toto období nadarmo, kvůli namyšlené iluzi, že snad jsme pánem času i způsobu našeho obrácení k Bohu."

Strachovat se jen o sebe a své dosavadní výhody a požitky, jak to dnes v souvislosti s mnoha opatřeními vidíme, by nemělo být cestou křesťana. "Velikonoční tajemství jako střed našeho života znamená soucítit s Kristovými ranami, které jsou přítomné v nevinných obětech válek, v mocichtivém zneužívání života od početí až po stáří, v (...) přírodních katastrofách, (...) v honbě za ziskem, která se stává formou modloslužby. I dnes je důležité zvát všechny lidi dobré vůle, aby se dělili o svůj majetek s těmi, kdo almužnu nejvíce potřebují, a měli tak osobní účast na budování spravedlivějšího světa. Sdílení v rámci křesťanské lásky činí člověka více člověkem; hromadění přináší riziko, že se
uzavřeme do svého egoismu a staneme se bezcitnými
."

Celé poselství si můžete stáhnout a přečíst zde.

Členská schůze 2019

Členská schůze spolku proběhne ve čvrtek 13. června od 18. hodin na hornobranské faře. Program a bližší informace obdrželi členové poštou nebo via e-mail.

1 2 >